Historie obcí Hvozd a Hodovíz

Necelé 2 kilometry severně od Hvozdu se nachází ves Hodovíz s nepravidelnou okrouhlou návsí s rybníčkem. Poprvé je zmiňována v roce 1169 v
listině Vladislava II., kterou daruje johanitům Manětín. V roce 1422 byla obec zastavěna Švamberkům a od té doby zůstala v rukou světské šlechty. Od roku 1580 sdílela osudy s panstvím Manětín. Na návsi stojí několik statků s původní zástavbou, včetně sýpek. Najdeme zde i obdélnou nízkou plochostropou kapli z 19. století s půlkruhovým uzávěrem, trojúhelným štítem a lucernou. K hodnotným lidovým památkám patří omítnutá roubenka č. 14 z poloviny 19. století, roubená stodola nebo novogotický litinový křížek u kaple z druhé poloviny 19. století Na návsi najdeme ještě památník padlým z 1. světové války. Na severovýchodním okraji vesnice se nachází torzo dalšího křížku, na jehož kamenném soklu najdeme na čelní straně reliéf srdce. Velký 6 metrů vysoký dřevěný kříž je severně od obce na návrší s pěknou vyhlídkou na ves a protilehlý vrch Citeř (589 m). Jelikož se nacházíme v krajině přímo oplývající křížovými kameny, tak ani návštěva Hodovízu nás nezklame. Přicházíme-li do vsi po silnici od jihozápadu, odbočíme na počátku ihned doleva a zde v zahradě za plotem domu čp. 9 můžeme spatřit ležící vyvrácený monolitický kříž z pískovce o rozměrech 60×49 cm, s pravým odlomeným ramenem.
Na tomto místě se nachází od roku 1951 a  jeho původní místo není známo. Uprostřed tělesa je do hloubky vysekaný řecký kříž. Ve svahu nad potokem, asi 500 severně od vsi se nachází další kříž, respektive zachovalá, dobře opracovaná deska s tlapatým křížem v reliéfním provedení o rozměrech 80x58x14 cm. Nejzajímavěji umístněný je však další kamenný kříž ve tvaru pískovcové, nahoře zakulacené desky s vystouplým reliéfem tlapatého kříže 41 cm široký a 80 cm vysoký. U paty kříže jsou výrazně vyryty číslice 1858, které nejspíše znamenají jeho dataci. Najdeme jej zazděný v silničním mostku na cestě do Plání, cca 500 metrů severovýchodně pod obcí. Severozápadně od obce za rozcestím U křížku byl naposledy roku 1945 zaznamenán nízký, vpředu a vzadu opracovaný kámen s do hloubky vysekaným řeckým křížem o rozměrech přibližně 40×35 cm. Původní byl pravděpodobně zaorán. V roce 2004 nechal p. František Štefl z Hodovízu zhotovit jeho repliku.
Přímo nad mostkem se nachází skalnaté návrší Vyšehrad, k němuž je však pohodlnější dojít horní cestou z vesnice. Zde najdeme doklad nejstaršího osídlení v okolí Hodovízu. Na turistické mapě je zde značeno chybně tvrziště, jedná se však o starobylé hradiště, i když malých atypických rozměrů (1/4 ha). Jeví se jako výšina zhruba čtvercové plochy nad Osojenským potokem a jeho levobřežním přítokem od Hodovízu. Zkušený pozorovatel rozpozná na východním a jižním okraji plošiny zbytky kamenného valu, na ostatních stranách byl zřejmě jen val hliněný. Stáří se i přes zajišťovací výzkum zatím nepodařilo zjistit. Charakter opevnění je však pravěký.